Rodriguezův černobílý sen
Režisér Desperada dokazuje, že jeho Sin City bude nejvěrnější možnou adaptací comicsu.
Na letošním Comic-Conu, každoročním setkání příznivců comicsu a filmu, představil Robert Rodriguez vydatnou ochutnávku svého nejnovějšího opusu. Přistoupíme-li však na Rodriguezova tvrzení z rozhovorů, mělo by být autorství filmu připsáno spíše člověku, který má na svědomí kreslenou předlohu. „Nechtěl jsem natočit Sin City Roberta Rodrigueze, ale Sin City Franka Millera," říká režisér a svá slova dokládá pracovními záběry, jež překonávají i ta nejodvážnější očekávání. Nejsou totiž ničím jiným než rozpohybovanými obrázky vytrženými přímo ze stránek Millerových děl Sin City, Velká tučná zabijačka a Ten žlutej parchant. Rozdíly v kompozici či nasvícení jednotlivých scén jsou minimální, o takové ,maličkosti, jako jsou dialogy, ani nemluvě. „Ten materiál prostě nepotřeboval adaptaci v tradičním slova smyslu. Když si Frankovy comicsy přečtete, zjistíte, že jsou to hotové skvělé filmy, na kterých není co měnit," vysvětluje Robert Rodriguez, který Millera dokonce přizval k režii. „Beztak už celá ta léta režíroval, jen používal tužku a papír místo kamery," říká Rodriguez, jenž se kvůli tomuto rozhodnutí vzdal členství v odborové organizaci amerických režisérů, a tím i režie velkolepé sci-fi A Princess of Mars, jíž se nakonec ujal autor Světa zítřka Kerry Conran.
Rodriguez si zjevně plní sen – nestane se však výsledek pro většinu diváků noční můrou? Zmíněné pracovní záběry naznačují, že minimalistickému diktátu předlohy podlehnou i akční scény. Budou dvě hodiny převážně statických a černobílých záběrů z kriminálního podsvětí vůbec stravitelné? Přidáme-li k tomu herecké obsazení hýřící jmény jako Bruče Willis, Mickey Rourke, Clive Owen, Josh Hartnett či Benicio Del Toro, máme před sebou unikátní filmový experiment, o němž můžeme s jistotou říci jen jedno: ještě o něm hodně uslyšíme.
*/ -->