Sin City - město hříchu (Sin City) - recenze
Když se na začátku devadesátých let prakticky současně objevila comicsová série Franka Millera Sin City a první filmové opusy „šíleného maniaka z videopůjčovny“ Quentina Tarantina, přišla na přetřes podobnost comicsu s tvůrčím stylem tohoto milovníka krváků a morytátů. Proto může Tarantinova účast na filmové verzi Sin City překvapit jen málokoho. Jako host se chopil režie scény, v níž si blouznící Dwight povídá s mrtvolou Malýho Jackieho. Hlavními režiséry snímku Sin City – město hříchu jsou ale Robert Rodriguez a sám autor předlohy Frank Miller. Ten sice dlouho pochyboval o možnosti natočit filmovou podobu Sin City, avšak Rodriguezova vize ho zviklala. Oba „otcové“ se svým počinem přiznávají k široké paletě inspiračních zdrojů. Robert Rodriguez navazuje na své „desperadovské“ období, kdy si osamělý hrdina jeho snímků vyřizoval účty s prohnilým podsvětím kdesi v Mexiku. Millerovy comicsové příběhy i jejich filmová verze jsou pak stejně černobílé jako klasické filmy noir a stejně krvavé jako řada japonských a hongkongských akčních titulů.
Rodriguez svůj cíl převést co nejvěrněji comicsovou verzi do filmové podoby splnil na výbornou. To však s sebou přináší i několik záporů. Tvůrci pouze v omezené míře dovedou gradovat vyprávění jednotlivých příběhů a namísto toho se soustředí na rozhýbání jednotlivých obrázků. Film se tak stává ilustrací, která snad učaruje tomu, kdo comicsovou předlohu zná nazpaměť, ovšem diváky, kteří s comicsem zatím žádnou zkušenost nemají, může snadno uvést do rozpaků. Jako samostatné dílo bez vazeb na předlohu tak Sin City – město hříchu uspěje pouze částečně: je sice pozoruhodnou variací, k tomu nejlepšímu ve svém žánru však rozhodně nepatří. Patrně nejvíce divákům utkví povídka Drsný sbohem, která ale těží hlavně z kvalit comicsové předlohy. Ve Velké tučné zabijačce se sice Rodriguez nejlépe vyrovnal se specifiky filmové řeči, po scenáristické stránce je to však segment nejslabší. Tvůrci bohužel slepě uvěřili obrazovým i příběhovým kvalitám comicsů a věnovali pozornost hlavně formální podobě snímku. Díky svébytnému výtvarnému pojetí a řadě vynikajících hereckých výkonů ale Sin City – město hříchu rozhodně za vidění stojí.
Autor a zdroj: Petr Koten
*/ -->